Zapojte svou školu!

Od května 2023 pořádáme workshopy pro učitele.
Přihlásit se můžete už teď.

Pro koho?

Pro žáky od 9. třídy výše.

Pomůcku Gulag XR mohou bezplatně využívat základní i střední školy v České republice, Německu, Polsku a na Slovensku.

Metodiky, podrobné podklady a tipy do výuky budeme průběžně umísťovat na tento web.

Co je Gulag XR?

Jedná se o soubor hotových materiálů do hodin, které se zakládají na jedinečných historických a archeologických výzkumech.

Gulag XR přináší do výuky moderních dějin moderní technologie, jako je virtuální a rozšířená realita.

European Memory of the Gulag – eXtended Reality as an Educational Tool (Evropská paměť Gulagu – rozšířená realita jako vzdělávací pomůcka) – zkráceně Gulag XR.

Hlavní téma?

Sovětské represe a jejich společný evropský rozměr.

Umožníme žákům badatelským způsobem nahlédnout sovětské represe ve vzpomínkách pamětníků ze střední a východní Evropy.

Díky virtuální a rozšířené realitě si žáci mohou ‚‚okusit‘‘ atmosféru gulagu. Cílem takového prožitku je napomoci žákům v budování postojů k demokratickým hodnotám.

Kromě znalostí se žáci také zlepší v badatelských dovednostech. Součástí projektu je badatelský deník v podobě komiksu.

Kdo za projektem stojí?

Gulag XR vzniká pod vedením českého sdružení Gulag.cz ve spolupráci se vzdělávací společností Scio, německým Memorialem, polským Kolegiem východní Evropy a slovenským Post Bellum. Technologické řešení projektu (virtuální a rozšířená realita) se opírá o výsledky expedic a terénního výzkumu sdružení Gulag.cz, které s virtuální realitou pracuje již od roku 2018. S ruským sdružením Memorial, nositelem Nobelovy ceny za rok 2022, také vyvíjíme ruskou verzi pomůcky a spolupracujeme s ním i na obsahové náplni celého projektu. Projekt je financován v rámci evropského programu Erasmus Plus.
Autorský tým, seznam spolupracovníků a přehled zdrojů najdete zde.

Proč?

Protože mezi oběťmi sovětského státního teroru (soustředíme se na totalitní období vlády Stalina od 30. do 50. let 20. století) byly i tisíce Čechů, Němců, Poláků, Slováků a dalších Evropanů. Dosud toto téma není vnímáno jako součást společné evropské historie a navíc se přístup k němu v každé zemi významně liší. Zatímco v Polsku otevřeně mluví o statisících obětí sovětské zvůle, v Německu je takové vnímání do značné míry tabuizované (přestože mezi oběťmi byly statisíce nevinných Němců). V Česku a na Slovensku se zase jedná o téma širší veřejnosti neznámé – o českých a slovenských obětech sovětských represí většina učebnic mlčí.

Situaci v jednotlivých zemích jsme analyzovali studiem kurikulárních dokumentů, dostupných učebnic i v rozhovorech s učiteli.